Důl Zárubek: příběh odvahy a rizika v srdci hornického kraje | Elektro.Q-elektrik.cz
Hledat
    Hledat...
    Nenalezeny žádné produkty.
    KontaktPorovnat
    Uživatelské menu

    Důl Zárubek: příběh odvahy a rizika v srdci hornického kraje

    Důl Zárubek: příběh odvahy a rizika v srdci hornického kraje

    Přečtěte si o bohaté historii ostravského dolu Zárubek, dobrodružstvích a o odkazu, který zůstává v srdci hornického kraje. Připojte se k této výjimečné cestě do minulosti z pohledu zakladatele společnosti Q-ELEKTRIK a.s. pana Karla Ježka.

    Začátky dolu Zárubek a jeho elektrické dědictví

    První setkání se Zárubkem bylo u přepřaháni koňských potahů u vrátnice dolu - dva koně nevytáhli povoz do stoupání u hradu ke kostelu, a tak vozkové jeden vůz po druhém vyvezli čtyřmi koňmi. A pak zkoumání barevných hlinek na výsypky u břehu, koupání v „korýtkách” v teplé vodě z chlazení v železárnách - byla to dobrodružství desetiletých kluků. 

    A po skoro deseti letech už to bylo setkání s dolem Zárubek - s taženým kabelem na rameni obouchat se o hajcmany a horninu. Ten kabel nebyla žádná náhoda, Zárubek byl pokrokový v zavádění elektrikou poháněných mechanismů - Šrámka Eikhof SE 3, či jak se ty stroje montované pod vedením mistra Franka, jmenovaly.

    A jak vlastně ten Zárubek vzniknul? Vlastně pověst o Keltičkovi má upomínková místa poblíž na Slezské Ostravě. Raději ale využijeme třídílnou kroniku dolu Ostrava, která mi zabírá velikánskou zásuvku v kanceláři.

    Vývoj uhelných slojí

    Poblíž Zárubku bylo uhlí nalezeno již v roce 1766 v lokalitě Burňa. Tam uhelná sloj vystoupila ze svahu. 

    Pro vysvětlení - uhelné sloje jsou jako vrstvy krému mezi oplatkami dortu. Ten dort je ale na obrovské ploše a ten „krém” vznikal ukládáním stromů, přesliček a dalších rostlin, jak postupně usychaly, uvadaly a tvořily vrstvy, které pak byly zakryty zeminou, sopečným popelem, usazeninami na dně moří a nevím, čím ještě. A potom vulkanickou a jinými obrovskými silami vodorovné vrstvy se staly šikmými, někdy až kolmými. A jak zestárly o miliony let později, tak se přetvořily v uhelné vrstvy - sloje silné od pár centimetrů až po pár metrů. 

    Konkurenční boj o uhelné poklady

    A pak lidé zjistili že to hoří - tak to dobývali a používali jako palivo a postupně až pro výrobu železa ve vysokých pecích a po spalování bez přístupu vzduchu jako surovinu pro chemickou výrobu. A tak nastala konkurenční bitva o právo dobývání uhlí - v případě Zárubku mezi podnikateli Larischem a Wilczkem. Tady zvítězil Wilczek a v roce 1856 začal hloubit jámu číslo V - Hermenegildu. 

    Uhlí bylo potřeba stále více, a tak za ním bylo třeba jít pod zem. V roce 1853 tady byly 4 jámy - jedna 292, vodní 297, těžní Jakub 168 a Vilém 283 tedy jejich hloubky v metrech. V hlubině je spojovalo 52,7 kilometrů chodeb pro hlubinnou těžbu. A ta v roce 1883 v oblasti Zárubku byla 2.949.060 metrických centů! 

    Práce v dolech začínala cechováním a modlením, pracovalo se 10 hodin, a to ve třech směnách. Domů chodili horníci umounění. V té době Slezská Ostrava - tehdy Polská - měla 13.176 obyvatel. Práce to byla tvrdá a nebezpečná. Při smrtelném úrazu zaplatili vdově jen rakev.

    Horníci proti nevolnictví aneb stávky a historická změna

    Ale horníci pozvolna přestávali být němým zástupem. Nevolnictví bylo synem Marie Terezie Josefem II. zrušeno v roce 1781 a hrozné pracovní a životní podmínky horníků vedly k organizování spolků, a tak docházelo ke stávkám horníků – v celém ostravskokarvinském revíru jich už pracovalo kolem 30.000.

    V roce 1894 došlo k historické stávce na dole Trojice, byla tvrdě potlačena střelbou policie do davu stávkujících s následkem 9 mrtvých horníků. 

    A hornictví se dále rozvíjelo, vznikaly hornické kolonie, výčet kolonií těžba již nebyla vykazována v centech, ale tunách a tisících tun. 

    Přejmenování, éra komunistů a tragédie

    Hermenegild se v roce 1914 přejmenoval na Zárubek.

    Po druhé světové válce v roce 1945 převzal od vojenských orgánů důl Zárubek Ing.Kalita. A jak plynul čas, a po únorovém komunistickém puči se staly vedoucí silou komunisté přišla éra dělnických ředitelů. Nastala snad nejslavnější éra hornictví - uhlí bylo krví průmyslu a jeho těžba prioritou - bohužel i vykoupenou krví horníků. Prvním varováním byl důlní výbuch na dole Doubrava s následkem 24 mrtvých horníků. Ve snaze zvyšování těžby údernickým hnutím nebyla prvořadou věcí bezpečnost.

    Následky byly v duchu té doby, takže v soudním procesu byli obviněni inženýři Žalud, Herel a spol., kteří byli za zavinění nehody odsouzeni k trestu smrti. Ale jejich schopnosti a vědomosti byly pro život dolů natolik důležité, že jejich cely smrti byly v Opavě prezentovány na vypracovaných projektech rozvoje dolů jako „Báňské projekty Opava" a podpisy autorů uváděny jako čísla. Ale na štěstí pro ně byli po několika letech omilostněni.

    Hornická realita – oběti nebezpečného povolání

    Hornictví je skutečně povolání nebezpečné a riziko se projevovalo velkým počtem úrazů i hromadných důlních katastrof s velkým počtem obětí. 

    Nebezpečí hornického povolání si vyžádalo další oběti:

    • 4.10 1950 Michálka - 38
    • 22.5.1960 důl Hlubina - 54
    • 19.4. 1966 Zárubek - 16 
    • 18.10. 1990 Barbora - 30
    • 7.7. 1961 Dukla - 108 
    • 4.4. 1970 Paskov - 26
    • 22.2. 1975 Staříč - 11
    • 30.12. 1976 Chlebovice - 43 
    • 22.12. 2018 ČSM – 13

    Technologický pokrok a bezpečnost

    Zároveň ale snahou technického vedení výrazně stoupala úroveň bezpečnosti práce, mechanizace těžké hornické práce přinášela zvyšování výkonů a snížení namáhavosti práce.

     A podmínkou tohoto pokroku v bezpečnosti a výkonech byla obdivuhodná vědomostní a technická úroveň horníků, která ale v pohledu veřejnosti byla hluboce podceňována. 

    Byly věnovány nejvyšší možné prostředky, jak mechanizaci dobývání uhlí, tak i bezpečnosti při této práci. Samotný důl Zárubek měl svá nejlepší léta za sebou, a tak po požáru ve sloji Hugo 14.5. 1990 při těžení ohradníku jámy Zárubek byla těžba ukončena.

    Půl století podzemních dobrodružství a pokračování v odkazu

    A jak jsem coby devítiletý kluk u Zárubecké vrátnice přišel do kontaktu s tím osudovým dolem, tak jsem tam prožil vlastně půl života - od roku 1966 jako elektrikář a po uzavření dolu snad jako pokračovatel dolu Zárubek, když činnost firmy Q -ELEKTRIK a.s. využívá část jeho areálu a pro doly OKR stále vyvíjí nějakou činnost.

    Selhání politiků a ztráta hodnot

    Velkou nespravedlností vůči hornické komunitě bylo selhání politiků této země, kteří dopustili privatizaci OKD s následkem vykradení 120 miliard korun z majetku OKD, zcizení hornických bytů a postupnou devastaci technického vedení OKD s následkem ztráty entuziasmu vedení dolů a dopuštění předčasného omezení těžby nerostného bohatství.

     

    Karel Ježek

    předseda představenstva Q-ELEKTRIK a.s.

    pamětník života OKD


    Blogové články

    Vyplatí se fotovoltaika v roce 2024? Trendy a predikce pro solární energii

    Proč si koupit (nebo nekoupit) OLED televizor?

    Elektronické ochrany a jejich využití v praxi

    Co je a jak funguje solární regulátor?

    Děkujeme k přihlášení odběru novinek
    Něco se nepovedlo, kontaktujte nás
    Požadavek nemůže být odeslán. Zkuste to znovu později

    Košík obsahuje nepovolené položky

    Košík je prázdný

    Zobrazit košík

    Zboží bylo přidáno do porovnání

    Prosím čekejte...
    Objednávku nelze dokončit, zkuste to prosím později