Přemýšlíte, jestli máte u domu zemnění udělané správně, nebo teprve řešíte novostavbu či rekonstrukci? Zemnění totiž není jen drát do země, ale celá soustava, která musí dávat smysl jako celek. V článku si ujasníte, co do zemnění reálně patří, kde vznikají nejčastější chyby a na co nezapomenout, aby byla instalace bezpečná a bez problémů při revizi. Přečtěte si to od základů až po praktické detaily, které se na stavbě často přehlédnou.
Co je zemnění domu a proč ho nelze ošidit
Zemnění má jeden hlavní cíl: omezit nebezpečné dotykové napětí a vytvořit kontrolovanou cestu pro poruchové proudy. V praxi tím chrání lidi i zařízení a je základním předpokladem pro to, aby správně fungovaly další ochrany v instalaci.
Patří sem proudové chrániče, ochrany proti přepětí a často i systémy ochrany před bleskem. Pokud je zemnění odfláknuté, mohou následky vypadat nenápadně (vypadávání chráničů, citlivá elektronika zlobí), ale důvod bývá vážný: soustava nemá stabilní parametry a nefunguje jako jeden celek.
Co všechno do zemnicí soustavy opravdu patří
U rodinného domu si zemnění představte jako propojený systém několika vrstev. První vrstva je samotný zemnič, tedy část, která je v kontaktu se zemí. Druhá vrstva je přívod ze zemniče do místa, kde se vše sbíhá, typicky do technické místnosti nebo k hlavnímu rozvaděči. Třetí vrstva je hlavní uzemňovací svorka/přípojnice (MET, dříve běžně HOP), kde se propojí uzemnění, ochranné vodiče a vodiče pospojování. Čtvrtá vrstva je pospojování: propojení důležitých vodivých částí domu (a vybraných technologií) na společný potenciál.
Do praxe k tomu patří i neviditelné detaily: kvalitní svorky a spojky, vhodné držáky/uchycení, ochrana spojů proti korozi a označení vývodů, aby bylo při revizi jasné, co je co. Právě tady se chyby hromadí, protože systém může být navržen dobře, ale provedení spojů a přístupnost rozhodnou.
Základový, obvodový a hloubkový zemnič
U novostavby bývá nejčastější a nejefektivnější základový zemnič, tedy zemnicí pásek nebo drát uložený v základech. Výhoda je stabilita, dlouhá životnost a dobré předpoklady pro nízký odpor uzemnění, pokud je vše správně napojené a nejsou přerušené smyčky.
U staveb se speciální hydroizolací (například bílá vana) se často volí obvodové řešení mimo izolaci tak, aby nedošlo k porušení vodotěsné konstrukce a zároveň byl systém dlouhodobě funkční. U starších domů, kde základový zemnič chybí, se běžně řeší obvodový zemnič v zemi kolem domu nebo kombinace s hloubkovými zemniči. Důležité je, aby šlo o ucelenou soustavu, ne o náhodně přidanou tyč bez návaznosti na pospojování a rozvaděč.
Hlavní pospojování
Pokud si máte zapamatovat jednu věc, tak tuto: zemnění není kompletní bez pospojování. Hlavní pospojování spojuje vybrané cizí vodivé části domu (typicky kovové rozvody a konstrukce) s hlavní uzemňovací svorkou tak, aby v poruše nevznikaly nebezpečné rozdíly napětí mezi dvěma současně dotykovými částmi.
V praxi se řeší hlavně vstupy a rozvody v technické části domu. U vody a topení často rozhodují kovové úseky, armatury, rozdělovače nebo kovové části technologií. U plynu je důležité držet se projektu a norem. Plynové potrubí se nepoužívá jako zemnič a pospojování se provádí předepsaným způsobem v místě, kde má být přístupné a kontrolovatelné. U plastových rozvodů se pak lidé mylně uklidní tím, že plast nevede. Jenže v instalacích zůstávají kovové části a zařízení, která vodivá jsou, a ta se posuzují jednotlivě.
Zemnění a hromosvod nejsou totéž
Častý dotaz je, jestli hromosvod nahrazuje zemnění elektroinstalace. Nenahrazuje. Ochrana před bleskem má svůj návrh a pravidla, ale v moderním pojetí se soustavy obvykle koordinují tak, aby nevznikaly nechtěné rozdíly potenciálů. Zároveň platí, že ochrany proti přepětí v rozvaděči potřebují kvalitní uzemnění, jinak nemají kam energii smysluplně odvést.
U kovových prvků na střeše (okapy, konstrukce, různé nosné prvky) se často chybuje v předpokladu, že nějak se to chytí na svod. Ve skutečnosti musí být připojení řešeno jasně, pevně a v souladu s projektem. Tady dávají smysl specializované připojovací svorky a propojovací prvky, které jsou určené pro konkrétní tvar a prostředí, aby spoj dlouhodobě „držel“ mechanicky i elektricky.
Co se nejčastěji zapomíná
Nejtypičtější problém je, že je sice někde zemnič, ale chybí logické a přístupné centrum soustavy. Hlavní uzemňovací svorka musí být dohledatelná, přístupná a nesmí být zazděná za kuchyní. Druhý častý problém jsou spoje: povolené šrouby, nevhodná kombinace materiálů, koroze, chybějící ochrana spojů v zemi a improvizované spojování co dům dal. Třetí problém je neúplné pospojování, typicky se zapomenou technologie, kovové konstrukce, technické rozvody v přístavbách nebo nové okruhy po rekonstrukci.
Zapomíná se i na revizní logiku. Revizní technik potřebuje vidět, kam jde který vodič, potřebuje měřit, a potřebuje mít co zkontrolovat. Když chybí označení, chybí dokumentace skutečného provedení nebo je připojení schované bez možnosti kontroly, vzniká zbytečný problém, i kdyby byl odpor uzemnění náhodou dobrý.
Jak poznáte, že je zemnění udělané správně
Správné zemnění není pocit, ale měřitelný stav. Kontroluje se jak odpor uzemnění, tak spojitost ochranných vodičů a pospojování, a také návaznost na rozvaděč a ochranné prvky. Důležité je počítat s tím, že měření není multimetrem do zásuvky. Vyžaduje odpovídající postup a přístrojové vybavení a často i dočasné odpojení částí soustavy podle metodiky revize.
Z pohledu majitele domu je praktické myslet na zemnění ve chvíli, kdy se dělá něco velkého: nová elektroinstalace, nový rozvaděč, přidání fotovoltaiky, wallboxu nebo rekonstrukce koupelny. Právě tehdy se nejlépe opravují systémové chyby, které by později znamenaly sekání do hotových povrchů.
Závěr
Zemnění domu do sebe zahrnuje zemnič, přívod k hlavní uzemňovací svorce, návaznost na ochranné vodiče PE a hlavní pospojování důležitých vodivých částí i technologií. Nejčastěji se zapomíná na to, aby soustava byla ucelená, přístupná pro revizi a aby měla dlouhodobě spolehlivé spoje bez rizika koroze nebo povolení. Častou chybou je také neúplné pospojování, zejména u technických zařízení a kovových částí, které se přidávají postupně. Pokud chcete mít jistotu, řešte zemnění vždy projektově a po realizaci trvejte na měření a revizní zprávě. Správně provedené zemnění není navíc, ale základ bezpečné instalace i klidného provozu.
Zdroje: