Baterie spolu v kombinaci s fotovoltaikou slouží k ukládání nastřádané energie přes den, která není spotřebována v okamžiku jejího vzniku. Díky tomu, můžeme nastřádanou přebytečnou energii ze dne využít i v období snížené výroby nebo v noci, kdy fotovoltaika nevyrábí. Baterií samozřejmě existuje nespočet druhů, mezi hlavní používané ve fotovoltaice patří lithiové baterie a dnes již ustupující olověné baterie. 

Typy baterií pro fotovoltaiku

Mezi nejdůležitější parametry baterií pro fotovoltaické systémy patří jejich kapacita (vkWh nebo Ah). Pokud chcete převést kapacitu z kilowatthodin do ampérhodin, stačí k tomu jednoduchý vzorec, kdy se kapacita baterií v kWh vydělí nominálním napětím baterie.

• Např. 10 kWh baterie při 48 V napětí: 10000/48 = 208,33 Ah

Pokud chcete naopak Ah převést na kWh, stačí přenásobit.

• Např. 100 Ah při 24 V je: 100 x 24 = 2,4 kWh

Olověná baterie

Sice mají menší cenu oproti lithiovým, avšak za cenu mnohem menší životnosti. Při stejné kapacitě jsou těží a zabírají více místa než lithiové.

Lithiová baterie

Dnes nejčastěji používaný typ je LiFePO. Mají mnohem větší, většinou minimálně dvojnásobnou životnost oproti olovněným. Nevýhodou je vyšší cena.

Nízkonapěťové baterie (LV – low voltage) 

Nízkonapěťové baterie většinou disponují napětím 12, 24 nebo 48 V. Technologie bateriových systémů nízkého napětí má velmi sofistikovanou a prověřenou technologii. Výrobci nabízejí rozsáhlý výběr komponentů v kategorii 12, 24 i 48 V. Propojení probíhá paralelně a je škálovatelnénavysokékapacity. 

Vysokonapěťové baterie (HV – high voltage) 

Vysokonapěťová technologie je v úložných technologiích relativně novým konceptem. Každý modul baterie má napětí 48 voltů. Ve vysokonapěťovém bateriovém systému je několik baterií s celkovým napětím 200 - 500 V. To se vytváří spojením jednotlivých bateriových modulů do série. Toto vysoké výstupní napětí poskytuje vyšší účinnost, která vyplývá ze snížení ztrát při převodu. Pokud je na vysokonapěťovou baterii napojen hybridní střídač, lze vytvořit velmi účinný bateriový systém. 

AC-coupling vs DC-coupling

Možná jste už zaregistrovali pojem AC nebo DC coupling u fotovoltaických systémů s bateriemi. Jenže co to vlastně znamená? Jde o dva různé způsoby zapojení baterií a bateriového měniče a fotovoltaických panelů.

• AC-Coupling je zapojení baterie a bateriového měniče přímo na rozvody AC (střídavý proud) v domě. Energie z fotovoltaických panelů je generována v podobě DC (stejnosměrný proud) a následně je pomocí fotovoltaického měniče přeměněna na AC. Bateriový měnič je zapojen do stejné sítě, jako fotovoltaický střídač a využívá do baterie přebytečnou (nespotřebovanou) AC energii v domě. V případě nedostatku AC energie v domě potom bateriový měnič dodává do AC rozvodů energii z baterií. 
• DC-Coupling se využívá v převážné většině tzv. hybridních měničů, kde jsou fotovoltaické panely a baterie připojeny ke stejnému měniči. Energie z fotovoltaických panelů je ve formě DC dodávána do hybridního měniče a následně do baterie. Hybridní měnič je připojen i na AC rozvody v domě a přes integrovaný DC/AC měnič umí do rozvodů domu z baterie dodávat AC energii. Veškerá vyrobená energie z FV panelů tak prochází přes baterii. 

Back-up 

V případě výpadku síťového napájení poskytuje Back-up spotřebitelům vlastní napájení z bateriového systému. Přepnutí je automatické a v ideálním případě uživatel ani nemusí zaznamenat, že k výpadku došlo. Je třeba ovšem dávat pozor, co si na back-up necháme napojit. Zásadně se doporučují pouze okruhy, bez kterých se v dnešní době špatně funguje – světla, lednice, router… V případě zapojení celého dobu na back-up může v případě neuváženého spuštění více náročných spotřebičů dojít k přetížení a následnému vypnutí fotovoltaického střídače. Proto se zapojení celého domu na back-up nedoporučuje !

DoD (Depth of Discharge) - hloubka vybití: 

Každá baterie má danou hloubku vybití (Depth of Discharge – DoD), tedy na kolik procent se smí baterie maximálně vybít, aby nedošlo ke zkrácení její životnosti.

U olověných baterií se tato hloubka vybití pohybuje kolem 50 % – pokud je tedy baterie nabitá na méně než na polovinu kapacity, dochází k její degradaci. U lithiových baterií činí hloubka vybití většinou 85-95 %.

Při výpočtech je tedy potřeba kalkulovat s tím, že kapacitu baterie nelze využít ze 100 % – musíme odečíst tu část kapacity, která se nedoporučuje vybít. Pokud tedy máme například baterii s kapacitou 10 kWh a hloubkou vybití 85 %, znamená to, že reálně můžeme využít kapacitu ne 10 kWh, ale pouze 8,5 kWh.

Pro efektivní využití kapacity baterie tedy doporučujeme vybírat akumulátory s co nejvyšší hloubkou vybití (tedy co nejblíže ke 100 %).

Baterie podle nabíjecích cyklů: Čím více, tím lépe

Výrobci často garantují určité množství nabíjecích cyklů – u lithiových baterií je to většinou 4000 až 8000 cyklů. Jako cyklus chápeme jedno nabití a vybití baterie, přičemž s každým cyklem se baterie opotřebovává a ztrácí na své životnosti. 

Proto je důležité porovnávat nejen životnost baterie (a případnou záruku) podle let, ale také podle nabíjecích cyklů, které značí takzvanou únavovou životnost baterie.